Pár dní nazpět tomu bylo 31 let, co svět opustila hudební legenda a fenomén 70. a 80. let Farrokh Bulsara, více známý pod uměleckým jménem Larry Lurex a možná ještě o něco známější jako Freddie Mercury…
Hudba skupiny Queen doslova formovala moje dětství a období dospívání. Fascinovala mě obrovská různorodost žánrů od rock’n’rollu, přes dominantní hard rock, blues, folk, až po melancholické písně, ale třeba i tvorbu s kabaretním nebo i operním nádechem. Nezapomenu na den, kdy mi na konci devadesátých let přinesl strejda Jirka cédéčko s kompletní mp3 diskografií (neukřižujte mě, měl jsem zakoupených i několik originálních alb) a přísahám, že byla doba, kdy jsem znal z paměti pořadí skladeb všech 15 alb často včetně textů.
Kromě Queen jsem samozřejmě poslouchal i další kapely z té doby – Pink Floyd, Led Zeppelin, Deep Purple, The Doors, Guns’n’Roses, The Beatles atd. Ale pouze Queen se tak říkajíc nesmazatelně vryli do mé DNA a zřejmě tam zůstanou už navždy.
Jednou ze základních esencí úspěchu skupiny Queen bylo spojení mimořádných individualit a famózních muzikantů. Vždy mě trochu mrzelo, že pod „značkou“ Queen si většina lidí vybavila pouze frontmana Mercuryho, dovolte mi tedy aspoň v krátkosti představit ostatní členy kapely.
Asi nejméně výrazný z nich, baskytarista John Deacon, který se jako jediný několik let po smrti Freddieho stáhnul z hudebního světa do ústraní, přesto přispěl legendárními hity „I Want to Break Free“ nebo třeba „Another One Bites the Dust“. Zároveň mě na koncertech skvěle bavil svými klukovsky pestrými tričky a košilemi.
Bubeník Roger Taylor je autorem hitů „Under Pressure“, „Radio Ga Ga“ nebo třeba „A Kind of a Magic“. A mnohých dalších, přičemž spoustu z nich se dostalo do předních pozic v žebříčcích rádií v té době. Zároveň je považován za jednoho z nejlepších rockových bubeníků všech dob, a to už asi něco znamená. Skupinu Queen má spousta lidí spojenou s „ječákem“ Freddieho, ale málo kdo ví, že právě Roger velmi často zpíval Freddiemu doprovodné výšky, které ani sám mistr Mercury se svým tří-oktávovým rozsahem nedokázal „vytáhnout“ (především na živých vystoupeních).
Asi moje nejoblíbenější osobnost skupiny byla a je kytarista Brian May a jeho legendární „Red Special“. Elektrická kytara, kterou si Brian v mládí se svým otcem sestavil mimo jiné ze dřeva, které doma našel (tělo je ze starožitného dubového stolu a krk kytary je z krbového obložení pocházejícího z 18. století), a ozdobil ji např. perleťovými knoflíky svojí maminky. Je také autorem superhitů jako např. „Tie Your Mother Down“, „We Will Rock You“ nebo třeba moje nejoblíbenější „Who Wants to Live Forever“, skladba, která je ústředním songem kultovního filmu Highlander, ke kterému Queen napsali kompletní OST. Není úplně známé, že kromě postu jednoho z nejlepších kytaristů všech dob získal Brian May také doktorský titul z Astrofyziky a 5 let působil jako rektor jedné z Liverpoolských univerzit.
Po smrti Freddieho zbylí členové kapely ještě dali dohromady poslední posmrtné album „Made in Heaven“, které poskládali z nepoužitých singlů z 80. let a také několika písní, na kterých ještě pracoval Freddie před svou smrtí. Poté, v roce 1997, definitivně opustil kapelu John Deacon. Brian s Rogerem pokračovali ve vlastních projektech, ale také spolupracovali v rámci kapely Queen v letech 2005-2009 se zpěvákem Paulem Rodgersem, se kterým dokonce nahráli studiové album The Cosmos Rocks. Poté od roku 2011 až dodnes koncertují s Adamem Lambertem a nutno říct, že jak Rodgers tak Lambert byli a jsou důstojnými náhradami Mercuryho ve všech jeho písních.
Pokud jste to dočetli až sem a máte ještě 20 minut času, doporučuji shlédnout vystoupení skupiny Queen na koncertu Live Aid z roku 1985, které bylo zvoleno jako nejlepší rockové vystoupení všech dob. Umělecký masterpiece poté byla do posledních detailů dovedená filmová inscenace tohoto koncertu na konci nedávného snímku Bohemian Rhapsody.
Sdílejte článek na Vašem profilu:
