Vlakem na Karlštejn. Desítkami let prověřené klišé a tak říkajíc etalon kvalitního rodinného výletu. Rozhodl jsem se zbavit všech předsudků a dát tomu šanci v režimu Osamělého chodce. Jak to dopadlo? Skvěle. Níže ti dávám návod, jak si to můžeš obdobně užít i ty!
Pokud jedeš ze Smícháče jako já, budeš mile překvapený, že za slabou půl hodinu vystupuješ u Berounky pod hradem. Já ráno ještě snídal a pracoval v kavárně u nádraží, takže z vlaku jsem vystupoval asi kolem 11:00. Teď tě čeká zcela jistě nejsmutnější část výletu, musíš totiž v zástupu vystoupivšího osazenstva vlaku dojít do uličky vedoucí nahoru k hradu. A tam se kamaráde připrav na vztek a depresi, protože z těch krámků s blbostmi, před kterými zpravidla stojí vekslák s východním přízvukem a ledvinkou přes rameno, ani jiný pocit mít nemůžeš. Nechápu, že se tady zběsile demonstruje z různých vlasteneckých pohnutek, ale největší historické a kulturní klenoty si necháme obrandovat naprostým dnem, které je všechno, jen ne vkusné, tradiční a už vůbec ne české…
Každopádně šlapeš nahoru do kopce ke hradu a hodinky ti poprvé hlásí zvýšenou tepovku. Než stačíš zauvažovat, zda je to z toho výšlapu nebo z těch ruličkářů cestou, ocitneš se před hradem. Nadšeně se běžíš podívat na nádvoří, aby sis připomenul Noc na Karštejně a to nadšení ti vydrží přesně tak dlouho, kolik trvá zjistit na googlu, že se ten film natáčel na Křivoklátu a v Dobřichovicích. Tak si aspoň prohlídneš z blízka jednotlivé věže a celkově architekturu a jdeš pryč, protože ti v hlavě zní Vondráčková a ty máš ale pocit, že jsi na špatným hradě.
Kdybys v tu chvíli byl trotl, vydáš se stejnou cestou zpátky, dáš si trdelník s nutellou, koupíš si u jednoho z Borisů tričko s Karlštejnem, vezmeš Maruně domů místní lázeňské oplatky (WTF 
) a jdeš na vlak. Protože jsi ale Osamělý chodec a nepřišel jsi sem za těmahle pokladama, vydáš se z nádvoří po červené dolů do podhradí! A protože už ti trochu vyhládlo a víš, co tě ještě čeká, chceš si dát oběd. Zapomeň na všechny turistické hospody, které jsi do té doby potkal, a sejdi do restaurace Pod Dračí skálou, která je mimo hlavní turistické okruhy a navíc ji máš cestou. Jako hele, výbornej zvěřinovej guláš s bramborákama, velká Plzeň a kafe, dohromady za 280Kč? No comment v době, kdy samotná svíčková o 200m zpátky u hradu stojí přes tři kila… Každopádně vyřídíš maily a za 30-40min seš zase na cestě. Doporučuju to s jídlem moc nepřehnat, protože pokud tam pošleš 6 knedlíků a dvě rakvičky se šlehačkou, následující cca hodinový výšlap na Mořinu krutě protrpíš.
Tvým nejbližším cílem je důl Velká Amerika. Z hospody jsou to zhruba 4km do táhlého kopce a nejprve pokračuješ po červené k Dubu sedmi bratří. Jako nevím, ale u nás na chatě v lese takto vypadá každý druhý strom a to že se tady údajně scházeli nějací lupiči, no ty bláho tak to bych poslal památkáře, ať zkouknou třeba zahradu průhonické Sokolovny nebo lánskou oboru… No, takže u toho stromu se dáš doprava po modré a můžeš si gratulovat, protože teď dlouho nikoho nepotkáš. Jdeš osaměle až do Mořiny, kde na rozcestí odbočíš doleva na žlutou a pokračuješ do kopce až k lomům. Jako řeknu ti, máš za sebou přes hodinu slušného stoupání, určitě nezapomeň na lahev s vodou člověče!
U lomu Velká Amerika tě čeká zase trochu peklo, protože přijdeš k parkovišti, kde je asi tak 300 aut a u všech vyhlídkových míst je fronta. Tam se ale nějak procpeš, uděláš pár fotek na instáč a jedno selfíčko, aby ti doma věřili, žes tam fakt došel. Dáš se po žluté kolem lomu a postupně se ti ta cesta zase vylidní, protože jsou tam všichni autem a nijak daleko nepůjdou žejo. Takže pokračuješ po žluté kolem lomů Mexiko a Kanada (taky krásné mimochodem, ale málo kdo tam dojde) až k Malé Americe. Tam si odpočineš u místního trampského ohniště, zakroutíš hlavou nad pet lahví v popelu, dáš si doutník a rozjímáš nad tím, jak je tam všude krásně. Ale ty vole, jestli tam ještě jednou tu lahev hodíš, tak si mě nepřej`!
Dobrý je, že od lomů už je to na vlak celou cestu z kopce, a vzhledem k tomu, že v tu chvíli máš v nohách skoro 10km převážně do kopce, tak to kvituješ s nadšením. Po žluté sejdeš na rozcestí, kde máš dvě možnosti. Buď se po žluté vrátíš k tomu slavnýmu loupežnickými stromu a pak podhradím zpět na vlak u Karlštejnu, anebo lépe půjdeš jako já po červené doprava, na dalším rozcestí po modré doleva, a dojdeš krásnou lesní cestou do Srbska. Tam najdeš Restauraci u Berounky a při čekání na vlak tam pošleš dvě skvělé Plzně a česnečku jako svačinku. Ve vlaku pak po právu usneš s pocitem, že jsi pro sebe něco udělal a krásně sis vyčistil hlavu! V Praze jsem vystoupil kolem páté odpoledne, takže se z toho nakonec vyklubalo pěkných 5-6h a cca 14km svižné chůze.
Trasa: https://mapy.cz/s/mopavahaba
Sdílejte tento článek na svém profilu:
