Mám v hlavě již velmi dlouho velké množství myšlenek k tématu války a obecně konceptu násilného prosazování moci, které obvykle vychází z nitra individualit ve vládnoucích garniturách či přímo v hlavách osamocených diktátorů. Než tento článek sepíšu, začal jsem se bavit tím, že přemýšlím nad alternativní historií 20. století (po druhé světové válce), ve které nedošlo ke studené válce, ale naopak ke globální spolupráci leaderů všech tehdejších světových mocností. Posuďte sami, zda by tato historie nebyla přeci jen o něco veselejší… a připravte se, toto bude trochu delší čtení.
6. a 9. srpna 1945
Little Boy a Fat man, dvě jaderné pumy v hlavní roli kolosálního lidského dramatu v jednom krátkém okamžiku ukončí životy minimálně 100 tisíc Japonců a zhruba stejný počet zemře na následky zranění v následujících dnech a týdnech.
2. září 1945
Japonsko definitivně kapituluje a největší válka v dějinách lidstva uzavírá strašlivou kapitolu. Svět je hospodářsky zdevastovaný, miliony rodin se vzpamatovávají ze ztráty svých blízkých, ať už padlých na bitevním poli nebo v roli civilních obětí.
24. října 1945
Nově vzniklá Organizace spojených národů (OSN) ratifikuje Chartu, v níž se členské státy zavazují ochránit budoucí generace před další metlou války. Mezi zakládajícími státy jsou všechny mocnosti, tedy i USA, SSSR i Čínská lidová republika. Možná Vás to v intencích znalosti historie druhé poloviny minulého století překvapí, ale tato Charta byla skutečně podepsána – škoda, že již nebyla dodržena.
2. února 1946
Na první Valné hromadě OSN je přijato zásadní rozhodnutí: po naprosté minimalizaci investic do zbrojení začínají všechny členské státy výrazně navyšovat finance na mezinárodní vědecké projekty a humanitární pomoc. Začíná tak éra spolupráce, která změní svět. Josif Stalin se stále ještě snaží držet v sovětských republikách postupně slábnoucí komunistickou ideologii, je však čím dál více vystavován tlaku mezinárodního společenství k demokratizaci Sovětského svazu.
květen 1951
Díky společnému úsilí výzkumníků Petrohradské Polytechniky a amerického Bellova institutu se podaří uvést do života účinnou metodu, jak produkovat levnou a dostupnou energii pomocí solárních článků. V následujících letech proudí do tohoto odvětví astronomické částky ze všech státních rozpočtů členů OSN, takže se poměrně rychle podaří novou technologii úspěšně integrovat v energetickém průmyslu na globální úrovni. Tento průlomový objev snižuje rapidně závislost na fosilních palivech a má velký vliv na dlouhodobé zvýšení kvality života v rozvojových zemích.
29. října 1952
Spojené státy americké a Sovětský svaz společně s Čínou zakládají Mezinárodní vesmírnou agenturu (ISA), jejímž základním posláním je zkoumání vesmíru, výzkum, vývoj a inovace na poli meziplanetárních pohonů a mezihvězdného cestování, a hledání nových zdrojů obnovitelné či neomezené energie. Zakládající konference ISA se koná v New Yorku, kde se setkávají přední vědci, inženýři a politici z celého světa. Vznik ISA je historickým milníkem, který symbolizuje začátek nové éry mezinárodní spolupráce ve vesmírném výzkumu. Organizace rychle zahajuje ambiciózní programy zaměřené na vývoj nových technologií, jako jsou jaderné pohony pro vesmírné lodě, solární plachty a technologie pro dlouhodobé přežití ve vesmíru.
1953
Po smrti Stalina dochází k zásadním změnám v Sovětském svazu. Nový vůdce, Nikita Chruščov, zahajuje politiku mírové koexistence a spolupráce se Západem. Kominterna je rozpuštěna a všechny členské státy jsou povzbuzovány k demokratickým reformám. Východoevropské země jako Polsko, Maďarsko a Československo začínají přecházet k demokratickým režimům. Dochází k masivním ekonomickým reformám a otevření trhu, což vede k rychlému růstu životní úrovně. Čína, pod vedením Deng Xiaopinga, zahajuje sérii reforem, které vedou k postupnému otevírání země a přechodu k tržní ekonomice. Komunistická strana Číny se v průběhu padesátých let transformuje na demokratickou stranu, která spolupracuje s opozicí na vedení země.
20. března 1957
ISA úspěšně vysílá první bezpilotní sondy k Marsu a Venuši. Na podzim téhož roku se zakládá výzkumný program na využití solární energie ve vesmíru a možnosti těžby helia-3 na Měsíci, které by mohlo sloužit jako palivo pro budoucí fúzní reaktory.
1959
Vietnamský vůdce Ho Či Min přistupuje na diplomatická jednání s OSN v Ženevě. Severní a Jižní Vietnam se dohodnou na vytvoření přechodné vlády národní jednoty, která povede zemi k prvním svobodným volbám. Vietnam, Laos a Kambodža se v průběhu 60. let stávají demokratickými státy s mezinárodní podporou. Stabilita a prosperita v regionu jihovýchodní Asie mají pozitivní dopad na celosvětovou politickou situaci. Úspěšné mírové sjednocení a demokratické reformy slouží jako příklad pro další konfliktní oblasti a ukazují, že diplomatická jednání a mezinárodní spolupráce mohou přinést trvalý mír a rozvoj.
5. února 1960
Rusko a Čína podepisují dohodu o ukončení podpory všech marxistických guerillových skupin po celém světě. V důsledku této dohody dochází k rozpadu posledních komunistických režimů v Latinské Americe a Africe, kde následně probíhají demokratické volby.
28. září 1960
Založení Světového fondu pro výzkum a eliminaci nemocí (FUDRE) je zásadním milníkem v historii veřejného zdraví. Na slavnostním zasedání v Ženevě se shromáždí představitelé z více než 100 zemí světa, včetně předních vědců, lékařů a politiků. Mezi hlavní iniciátory patří Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína, kteří si uvědomují, že jen spojenými silami lze dosáhnout významných úspěchů v boji proti globálním zdravotním hrozbám. Díky obrovské finanční podpoře (i ze strany nevládních organizací a nadačních fondů) se v průběhu druhé poloviny 20. století podaří eradikovat řadu smrtelných chorob. V roce 1975 je Světová zdravotnická organizace schopna oznámit, že byla v mnoha oblastech světa zcela vymýcena malárie. FUDRE významně přispívá ke zlepšení životních podmínek miliard lidí po celém světě.
12. srpna 1962
10 let po založení Mezinárodní vesmírné agentury a po mnoha více či méně úspěšných vesmírných startech je spuštěna první mezinárodní vesmírná mise (Apollo-Vostok), která úspěšně přistává na Měsíci. Posádku tvoří američtí a ruští kosmonauti, kteří společně vztyčí vlajku OSN na lunárním povrchu a pokládají první stavební kameny budoucí výzkumné lunární kolonie. Tento akt je nejen symbolem mezinárodní spolupráce, ale také závazkem k mírovému využívání vesmíru pro dobro celého lidstva. Úspěch mise Apollo-Vostok inspiruje další národy k zapojení do mezinárodního vesmírného programu. Nové členské státy ISA přinášejí další inovace a zdroje, což urychluje pokrok ve vesmírném výzkumu. Spojené úsilí vede k rychlému rozvoji technologií, které zlepšují životní podmínky na Zemi, například pokročilé solární panely, nové materiály a technologie pro recyklaci vody a vzduchu.
1965 – 1968
Vybudování prvních obřích solárních farem v Africe a Asii (největší dosahují rozlohy cca 20tis hektarů) včetně kompletní síťové infrastruktury výrazně zvyšuje energetickou soběstačnost těchto regionů, což přispívá k ekonomickému růstu a zlepšení životní úrovně obyvatel.
1969
Zavedení mezinárodního programu vzdělávání umožňuje studentům z celého světa přístup ke kvalitnímu vzdělání bez ohledu na jejich původ či pohlaví. Tento program výrazně snižuje negramotnost a podporuje multikulturalitu na poli globálních inovací a je také prvním významným milníkem na poli rovnoprávnosti žen především v zemích třetího světa. Na přelomu 60. a 70. let 20. století je také poprvé zaznamenaný viditelný ústup náboženského fundamentalismu napříč kulturami především na blízkém a středním východě. Díky vzdělávacím programům zaměřeným na kritické myšlení, vědu a sekulární hodnoty se snižuje vliv extremistických ideologií. Vzdělání podporuje otevřenost a tolerantní přístup k různým náboženským a kulturním tradicím. Na Blízkém a Středním východě dochází k významným změnám, kdy se mladší generace stále více vzdaluje od radikálních ideologií a přiklání se k mírovému a inkluzivnímu způsobu života.
5. leden 1972
Zahájení projektu Globální obnova (Global Renewal Initiative, GRI), který se zaměřuje na zalesňování, obnovu přírodních ekosystémů a boj proti klimatickým změnám. Projekt je zahájen na summitu OSN v New Yorku, kde se scházejí představitelé vlád, vědci, ekologové a zástupci nevládních organizací z celého světa. Tento ambiciózní projekt je reakcí na rostoucí obavy z destruktivních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a změny klimatu. Jeho hlavním cílem je obnovit rovnováhu v přírodních ekosystémech, snížit emise skleníkových plynů a vytvořit udržitelné životní podmínky pro budoucí generace. Jedním z prvních kroků GRI je rozsáhlý program zalesňování, který se zaměřuje na obnovu odlesněných oblastí po celém světě. Zalesňovací iniciativy zahrnují výsadbu miliard stromů v deštných pralesech Amazonské oblasti, jihovýchodní Asii a Africe. Tyto aktivity nejenže pomáhají absorbovat CO2 z atmosféry, ale také obnovují přirozené habitaty pro tisíce druhů rostlin a živočichů, čímž přispívají k zachování biologické diverzity. Kromě zaměření na zalesňování planety klade GRI důraz např. na obnovu mokřadů, mangrovových lesů a korálových útesů, ale také spouští řadu environmentálních vzdělávacích programů, které informují veřejnost o důležitosti ochrany přírody a udržitelného rozvoje. V prvních deseti letech existence GRI se podaří zalesnit miliony hektarů půdy a výrazně snížit emise skleníkových plynů v několika průmyslových odvětvích. Tyto úspěchy inspirují další země a regiony k přijetí podobných opatření a posilují globální snahu o ochranu životního prostředí.
30. listopadu 1978
Vypuštění prvního mezinárodního vesmírného teleskopu Galileo na oběžnou dráhu Země. Teleskop přináší nové poznatky o vesmíru a umožňuje vědcům z celého světa spolupracovat na výzkumu vzdálených galaxií.
1979
Spojené státy a Rusko dosáhnou dohody o nevměšování se do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Afghánská vláda, vedená prezidentem Hafizulláhem Aminem, přijímá tuto dohodu s nadšením. Vláda se zavazuje k provedení rozsáhlých ekonomických a demokratických reforem, které mají za cíl stabilizovat zemi a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezinárodní společenství vítá tyto kroky a poskytuje Afghánistánu technickou a finanční pomoc. Organizace jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond hrají klíčovou roli v podpoře afghánských reforem a zajištění jejich úspěšné implementace.
2. července 1980
Po více než dvou dekádách bohatě dotovaných výzkumů dochází k průlomovému objevu studené fúze, který přináší revoluci v energetice. Výzkumný tým v laboratořích CERN v Ženevě, který vede mezinárodní konsorcium renomovaných fyziků a inženýrů, konečně dosahuje průlomu. Po letech pokusů a omylů se jim podaří vyvinout funkční prototyp reaktoru na studenou fúzi. Tento reaktor využívá izotopy vodíku a speciální katalyzátory k produkci obrovského množství energie při běžných teplotách, což eliminuje potřebu vysokých teplot a tlaku, které jsou nezbytné pro tradiční jadernou fúzi. Následuje rychlá komercializace této technologie. Vlády a soukromé korporace začínají investovat do vývoje a výroby reaktorů na studenou fúzi. Díky nízkým nákladům na výrobu energie se postupně po celém světě uzavírají fosilní elektrárny, což vede k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší po celém světě. Objev studené fúze na počátku 80. let 20. století se stává jedním z nejvýznamnějších momentů v historii lidstva. Tato revoluční technologie nejenže řeší energetické problémy, ale také přispívá k ochraně životního prostředí, zlepšuje životní podmínky miliard lidí a otevírá nové možnosti pro budoucí generace.
1990
Po desetiletích napětí mezi různými etnickými a národnostními skupinami v Jugoslávii se politické vedení jednotlivých republik rozhoduje hledat cestu mírového rozdělení federace. Tento krok je motivován touhou po samostatnosti a zároveň snahou zabránit násilí a zkáze, které by mohly vyplynout z ozbrojeného konfliktu. Jugoslávie se vydává cestou mírového rozpadu na základě referend a jednání mezi jednotlivými republikami. Konflikty jsou řešeny diplomaticky za přítomnosti mezinárodních pozorovatelů, čímž se zamezí krvavé válce na Balkáně.
1990 – 1995
Na počátku 90. let 20. století se svět potýká s rostoucími sociálními a ekonomickými nerovnostmi. Mnoho zemí navzdory pozitivnímu vývoji druhé poloviny 20. století stále ještě čelí výzvám spojeným s chudobou, nezaměstnaností a nedostatkem přístupu k základním službám. V reakci na tyto problémy se lídři mezinárodního společenství shodují na potřebě radikálního řešení, které by zajistilo základní životní standard pro všechny obyvatele planety. Tak vzniká myšlenka Univerzálního základního příjmu (UBI). Na výročním zasedání OSN v New Yorku se představitelé více než 100 zemí dohodnou na zahájení pilotního programu UBI v několika vybraných regionech. Program je navržen tak, aby poskytoval pravidelnou, bezpodmínečnou finanční podporu všem občanům, bez ohledu na jejich pracovní status nebo sociální postavení. Pilotní projekty jsou spuštěny v různých částech světa, včetně afrických venkovských oblastí, asijských měst a latinskoamerických komunit. Povzbuzeni úspěchem pilotních projektů, lídři OSN rozhodnou o rozšíření programu na globální úroveň. UZP se stává součástí rozvojových politik mnoha zemí a je financován prostřednictvím mezinárodních fondů, daní na luxusní zboží, globálních uhlíkových daní a dalších finančních mechanismů. Program získává širokou podporu od mezinárodních organizací, neziskových organizací a soukromého sektoru.
20. prosince 1995
OSN zveřejňuje průlomový report, že díky UZP se podařilo vymýtit extrémní chudobu ve velké části světa. Program se stává základním kamenem globálního sociálního zabezpečení a inspiruje další inovace v oblasti sociální politiky. Mnoho zemí začíná experimentovat s dalšími formami podpory, jako jsou programy pro zajištění bydlení, bezplatná zdravotní péče a vzdělání pro všechny.
7. listopadu 1995
Mezinárodní vesmírná agentura (ISA) oznamuje ambiciózní plán kolonizace Marsu, který je výsledkem mnohaleté spolupráce mezi vědci a inženýry z více než třiceti zemí. Program, nazvaný Mars Colonization Initiative (MCI), si klade za cíl vybudovat první trvale obydlenou kolonii na rudé planetě a zároveň rozšířit lidskou přítomnost ve vesmíru. Mezi lety 2000 a 2005 probíhají intenzivní testy klíčových technologií potřebných pro kolonizaci Marsu. V laboratořích po celém světě jsou vyvíjeny a testovány nové typy skafandrů, modulárních obytných jednotek a systémů pro výrobu kyslíku a vody z místních zdrojů. Současně probíhá vývoj fúzního pohonu, který by umožnil rychlejší a efektivnější cestování mezi Zemí a Marsem. V roce 2004 vědci z ISA dosahují významného průlomu. Nový pohonný systém využívá energii získanou z jaderné fúze k pohonu vesmírných lodí, což dramaticky zvyšuje jejich rychlost a snižuje náklady na meziplanetární cestování. Tento objev je klíčový pro úspěch programu MCI, protože umožňuje pravidelné a relativně rychlé lety mezi Zemí a Marsem.
4. května 2008
Startuje první pilotovaná mise na Mars. Tato mise, nazvaná Mars One, má za úkol vybudovat základní infrastrukturu pro budoucí kolonii. Po několikaměsíčním letu přistávají na Marsu a zahajují výstavbu prvních obytných jednotek, solárních panelů a systémů pro podporu života na nehostinné planetě. Do konce roku 2009 je na Marsu vytvořena první funkční kolonie. Kolonie je navržena tak, aby byla soběstačná a schopná podporovat dlouhodobý pobyt lidí. Obytné moduly jsou propojeny systémem tunelů, které chrání obyvatele před extrémními podmínkami na povrchu planety. Kolonie je vybavena laboratořemi, hydroponickými farmami a rekreačními prostory.
Rád bych pokračoval dál, ale udělalo se mi smutno a tak raději nebudu domýšlet, kde již lidstvo mohlo být v roce 2024. Jdu žít dál svůj život, kde třeba aspoň trochu přispěji svým dílem k lidskému pokroku navzdory smutné realitě dnešních dní…
Sdílejte tento článek na svém profilu:
