MYŠLENKOVÝ VLAK K PREZIDENTSKÉ VOLBĚ

M

Uvědomil jsem si jednu pozoruhodnou věc. Již před nějakou dobou jsem psal, že úspěch Andreje Babiše a dalších populistů je pouhým odrazem blbé nálady a špatné životní úrovně velké části národa. S trochou nadsázky řeknu, že se na něj nelze zas až tak zlobit, protože tady nejde osobně přímo o něj 1.  Kdyby tu nebyl on, pravděpodobně by jeho místo zastoupil někdo jiný a možná i daleko horší.

Obdobný efekt jsem ale zpozoroval i v opačné perspektivě. Zjistil jsem, že se vlastně ve svém nitru nezlobím na něj jako na člověka, ale právě na ten fakt, ze tuto zeměkouli sdílím s velkou masou lidí, kteří neměli tolik štěstí narodit se do vzdělané rodiny, kteří nedokázali uchopit život dostatečně do vlastních rukou a jsou snáze manipulovatelní, kteří nevládnou hlubší zodpovědností a smyslem pro solidaritu a empatii vůči všem okolním lidem, kteří často anarchisticky vyznávají vlastní stereotypní principy a nedokáží na věci nahlížet objektivně, kriticky, v souvislostech a s pohledem do budoucna. Lidé, kteří nectí základní lidské hodnoty a převážně se starají o prospěch vlastní, a i v tomto ohledu vlastně často selhávají.

Pak jsem si ale uvědomil, že je to vlastně zcela přirozené a naprosto neřešitelné. Vždy bude profil společnosti rozprostřen „normálně“, Gaussova křivka je v tomto nekompromisní. Někomu je dáno do života více, jinému méně. A teď nemluvím v podstatě o inteligenci, se kterou je přirozeně problém na všech stranách. O lidstvo se v dlouhodobém měřítku postará Darwinův přirozený výběr. To, že tady teď řeším, kdo bude sedět pár let na Hradě je zcela bezvýznamný boj s faktem, že určitá masa lidí má svoje důvody proto mít jiný názor než já. Ať už z vlastního hlubokého přesvědčení, nebo z ryzí vypočítavosti, anebo z nedostatku intelektu rozpoznat manipulaci a skutečnou podobu reality.

Když mnou tento myšlenkový vlak projel, uklidnil mě natolik, že se stoickým klidem přeji všem klidné a příjemné nadcházející dny.

Andrej Babiš na hrad

1 Tady se musím trochu poopravit. Osoba Andreje Babiše opravdu ztělesňuje mravní dno a je jedno, zda působí v politice nebo ne. Je mi upřímně líto lidí z jeho okolí, jeho podřízených, jeho rodiny. Babiš si vše jednou na smrtelné posteli zbilancuje a nebude to úplně šťastný odchod.

Praktický dodatek:

Zamyslím-li se racionálně nad tím, co by mohlo tento negativní efekt společenské diverzity alespoň trochu mírnit, napadají mě tyto věci, které lze systémově skutečně změnit v relativně krátkém horizontu:

  • Etická reforma médií. Mechanismus, který vyoperuje nestoudný mediální populismus v clickbaitovych titulcích článků, v tendenčních narativech, v samotném tematickém redakčním plánu, který je zaměřen nikoliv hodnotově a informačně, ale čistě komerčně tak, aby přilákal maximální pozornost a čtenost.
  • Amplifikace fact-checkingových mechanismů a institucí, kontrola toho, co vlivní lidé veřejně prohlašují, by měla být pravidelnou součástí hlavních mediálních bloků.
  • Deanonymizace sociálních sítí. Tečka. Ze strany EU, ale i globálních společenství je potřeba vyvinout velký tlak na Big-Tech společnosti, aby k tomuto došlo v co nejkratší možné době.
  • Nějaký geniální mechanismus, který bude široké veřejnosti dávat důvěryhodné informace, fakta a data o záležitostech, které jsou předmětem těch nejvíce tendenčních a dezinformačních narativů (EU, NATO, USA, Rusko, Orbán, Čína, UA konflikt atd.).
  • Destigmatizace veřejnoprávních medií, na které populisté útočí a snaží se je zdiskreditovat a znedůvěryhodnit v očích široké veřejnosti, stejně tak útoky na nezávislost soudů a justičního aparátu obecně apod. Tyto věci by měly být tvrdě postihovány.
  • Apel na morální a intelektuální elity národa, aby byli maximálně společensky činní a snažili se spojovat rozpadající se společnost.
  • Apel na propagátory demokratických hodnot, aby svým počínáním nerozdělovali společenské bubliny ještě více než to činí ostatní. Urážky, zesměšňováni a nešťastně zvolená slova nejsou tou správnou cestou. Viz např. „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“. Tento ryze polarizační výrok je samozřejmě zcela destruktivní a je velká škoda, že přichází z úst (rádoby) demokrata.

Sdílejte tento článek na svém profilu:

O autorovi

Jan Strádal

Idealistický intelektuál, pravdoláskař, kavárenský povaleč, šťastný manžel a otec dvou dětí, vášnivý hráč poolbilliardu a majitel kulečníkového klubu. Podnikatel a spoluzakladatel firem BCreative a InventiveTrade.

Autor: Jan Strádal

Jan Strádal

Idealistický intelektuál, pravdoláskař, kavárenský povaleč, šťastný manžel a otec dvou dětí, vášnivý hráč poolbilliardu a majitel kulečníkového klubu. Podnikatel a spoluzakladatel firem BCreative a InventiveTrade.

Spojme se!

Rád potkávám zajímavé lidi, ať už osobně nebo virtuálně. Pokud máte pocit, že se můžeme vzájemně obohatit ať už hodnotově, intelektuálně nebo businessově, najdete mě na: